Co jsme udělali, když ...

Pod tímto odkazem se podělíme o zkušenosti, jak jsme postupovali v případech, kdy bylo "něco špatně". V žádném případě tímto nikomu nedáváme žádnou radu, jak v podobných případech postupovat. Chceme pouze poukázat na to, že se mohou stát nepříjemné události, ikdyž si myslíme, že je o naše svěřence s láskou a řádně pečováno.

_________________________________________________________________________________________________________

tekla krev...

I nejlepší přátelé se občas pohádají, nemluvě o soužití manželů nebo partnerů.To, že se něco stalo, zjistíme většinou až podle kapiček krve na bidlech. Na samotných papoušcích však málo kdy zpozorujeme nějakou újmu. Stalo se nám ale, že po vzájemné bitce přišla mladá samička o drápek na prstu. Protože na ni byl sameček i nadále agresivní, dali jsme jí do samostatné klece, aby měla klid. V klidu rána přestala brzy krvácet a vytvořil se na ni strup. Po týdnu byla samička vrácena zpět a vše bylo opět v pořádku. V případě, že rána stále krvácí, doporučuje se použít na zastavení například mouku.

_______________________________________________________________________________________________________

jsme měli podezření na parazity v peří...

Sedmiletá samička Amazoňana modročelého se začala chovat neklidně. Seděla na bidle a poté se z ničeho nic začala kousat do peří pod křídly a na zádech. Po chvilce vykusování opět přestala a byl třeba hodinu nebo dvě klid, než to začalo nanovo. Vypadalo to, jakoby jí něco "svědilo nebo kousalo", podobně, jako když pes má blechy. Samičku jsme odchytli a aplikovali na ní přípravek proti parazitům. Dva dny byl klid a poté se vše začalo opakovat. Po konzultaci s veterinární klinikou, kam jsem zaslal část nahraného záznamu chování samičky, jsme se domluvili na návštěvu a podrobný rozbor krve. Pro podobné příznaky chování zde bylo totiž podezření na otravu těžkými kovy (např: kapička zinku nebo kousku drátu z pletiva uvízlého ve střevech nebo žaludku). Z výsledku rozboru krve a snímku z rentgenu se naštěstí nic takového nepotvrdilo a jako další možnost se jevila psychická nevyrovnanost. Stávajícího samečka, se kterým prožívala "italské manželství" jsme vyměnili za staršího a klidnějšího. Po několika dnech se samička uklidnila a od té doby se u ní již žádný stres neprojevil.

_________________________________________________________________________________________________________

co prozradil renteg..

správněji, co potvrdil rentgen, protože informaci o deformovaných kostech na nohou vyslovila paní doktorka již při prvním pohledu na samičku Amazoňana, která byla ještě v přepravce. Bylo to právě u samičky, se kterou jsme jeli na vyšetření, protože byla "na nervy". Jak se ukázalo, samička měla jako mládě v prvních dnech, možná dokonce pouze prvních hodinách života zlomené obě nohy. Samičku jsme si pořizovali jako mládě a nebyl na ni vidět žádný problém. Šplhala po větvích, stála na bidle, chodila po stole bez sebemenších problémů. Dle vyjádření paní doktorky se zlomeniny hojí mláďatům velmi rychle. Pravděpodobně k úrazu došlo seskokem rodiče z vletového otvoru na dno budky, nebo během tlačenice, kdy v budce byli oba rodiče a nepohodli se. V každém případě se nyní jedná o temperamentní a ukecanou samičku, která na všechny kolem pokřikuje a je ve 100% kondici. Žádný z chovatelů, kteří u nás kdy byli, se ještě nikdy nepozastavili nad tím, že by s ní bylo něco v nepořádku. Kdybych neviděl snímky, nevěřil bych, že se jí v mládí něco stalo.

_________________________________________________________________________________________________________________________________

když nám začal papoušek kulhat...

Při pozorování jsme zjistili, že chovný sameček Amazoňana začal napadat na nožičku, kterou si stále schovává pod sebe, nebo se pokouší kousat do kroužku. Po odchytu bylo zřejmé, že noha byla oteklá a s kroužkem nešlo pohnout, byl doslova zaříznut do nohy. Přitom zhruba dva měsíce před touto událostí jsme celý pár stěhovali do nové voliéry a při té příležitosti kontrolovali stav drápků, čitelnost kroužků a zda nejsou nějak mechanicky poškozené.

V tomto případě jsme se rozhodli kroužek odstranit. Na internetu najdete plno příkladů, jak kroužek sundat. Od jednoduchého přestřižení nůžkami nebo za použití kleštiček na nehty a následného roztažení. Tyto návody se však netýkají několika milimetrového nerezového kroužku.

Při prvním pokusu o přestřižení kroužku jsem použil štípací kleště, které byly zhruba dvakrát tak velké, jako kleštičky na nehty. Na kroužku zanechaly pouze dva sotva znatelné zářezy a pak se začaly pod tlakem deformovat. Pro štípání lze využít pouze špičky kleští, protože se na kroužek jinak nelze dostat. Na druhý pokus jsem použil štípačky o velikosti kombinovaných kleští, které se již při velkém tlaku nenatahovaly a při použití dost velké síly dokázaly kroužek přeštípnout. To celé jsme museli opakovat ještě jednou, protože jsme nebyli schopni kroužek roztáhnout. Po sundání kroužku jsme nožku prohlédli. Byl na ní patrný obtisk po kroužku, asi tak, jako když máte těsný prstýnek. Na dvou místech začala nožička krvácet. Zranění způsobily ravděpodobně ostré hrany, které se vytvořily během deformace při štípání kroužku. Ránu jsme ošetřili antibakteriálním přípravkem Kryston Klin, který místo sterilizuje a zabraňuje druhotné infekci (používám jej na ošetření po vpichu háčku v tlamě ryby) a samečka jsme vypustili do voliéry. Ihned po prvním dosednutí na bidlo bylo vidět, že se mu ulevilo a nožička jej přestala bolet, protože po něm začal přecházet z jednoho konce na druhý.

První pokus o přeštípnutí kroužku zanechal pouze neznatelný zářez.

Po sundání kroužku jsme zjistili, že se na něm nacházejí Nateklá a zraněná nožička

další poškození, kterých jsme si nikdy nevšimli. těsně po sundání kroužku.

____________________________________________________________________________________________________________________________________

když jsme měli zraněné mládě.

Při jedné z kontrol mláďat jsme neuhlídali samičku Amazoňana modročelého, která nám vlétla do budky a kontrolním otvorem na nás zaútočila. Bohužel tak nešťastně, že v rozrušení zasáhla vlastní mládě. Pro její agresivitu nebylo možné mládě prohlédnout a museli jsme počkat, až opustí budku a vyletí do venkovní voliéry. Mládě jsme vyndali a naskytl se nám ořesný obrázek. Bylo studené, protože bylo odstrčené v rohu a doslova rozpáráné na celém boku. Očistili jsme jej od hoblin, které se dostaly do rány, vydezinfikovali zraněné místo a uložili do ikubátoru s tím, že se jej pokusíme nakrmit, až se trochu prohřeje, pokud do té doby neuhyne.

Mládě se však rozhodlo bojovat. Během týdne se mu na ráně vytvořil strup, který však praskal a vytékal z něj tekutina. Navštívili jsme paní doktorku, která nám poradila strup mazat lékařskou vazelínou, aby byl vláčný a zárověň mu udělala rentgen, protože se jí nezdála pohyblivost nožičky. Teprve snímek odhalil celkovou devastaci malého tělíčka. Zobák zasáhl oba klouby, na stehně i na koleni a na noze byly vidět další zlomeniny. Bylo jasné, že noha nebude funkční. Klouby byly natolik poničené, že nebyla šance na jejich záchranu.

Zeptal jsem se paní doktorky, zda nebude lepší mládě utratit, než aby se trápilo. Navrhla nám, že když je to takový bojovník, ať mu dáme ještě šanci, že si to určitě zaslouží. Mládě utrpělo veliké otevřené poranění s tolika frakturami a navíc přežilo tak dlouho bez antibiotik. Bylo veliké štěstí, že se vůbec podařilo udržet ránu v čistotě a samotné mládě při životě.

Kdyby takové zranění utrpěl dospělý papoušek, byl by to obrovský problém. Jelikož se to stalo mláděti, které ještě nic jiného nepoznalo, tak neví, že není normální mít jenom jednu nohu.

Máme jej doma jako mazlíka, místo chození létá, na chromou nožičku se naučil nalehávat, dokáže šplhat po pletivu a pohybovat se po bidlech.

Mládě vyndané z budky. Následně se začne tvořit strup. .

Jelikož má funkční pouze jednu nožičku, dali jsme mu do klece pro snadnější spánek kus pletiva, na terém spí. Bez této podložky se stávalo, že nám v noci spaldl z bidla dolů. Na fotografii je vidět jeho typický posed, kdy se zdravou nožičkou drží a druhou má opřenou o bidlo. Prakticky všechny vzdálenosti řeší pomocí křídel. Když otevřeme dvířka, tak než aby dopajdal z jednoho konce klece na ruku, tak prostě přiletí.